Postupně u nás přibývá modelářů, kterým učaroval pohled na modely plachetnic více či méně podobných svým předlohám prohánějících se na
vodní hladině. Každý rok několik lodí v této flotile přibude, případně některý z kapitánů slavnostně spustí na vodu svou novou krasavici
namísto své starší lodě. Je to fascinující pohled na zaujetí, se kterým sledují každý závan větru, blížící se po vodní hladině a nastavují mu
plachty tak, aby co nejlépe a nejrychleji pluli po trati a ujížděli ostatním lodím – nebo je naopak doháněli, pokud jsou pozadu.
Doposud platilo, že se scházejí na závodech, organizovaných v rámci Seriálu mistrovství republiky – tedy několikrát do roka podle
dohodnutého kalendáře a závodí podle pravidel stanovených pro třídu NSS. To se ale změnilo o víkendu 5-7. října 2007.
O tomto víkendu se konalo na přehradě Křetínka u Letovic historicky první Zamykání vody pro plachetnice – tedy
ukončení sezóny 2007. Tento víkend se lišil tím, že se nesoutěžilo o místa a posuny v mistrovských tabulkách, ani se nehodnotil vzhled modelů.
Bylo to setkání lidí s podobnými zájmy, kteří si mají co říci, co prodiskutovat či pochlubit se.
Setkání vzniklo z iniciativy jednoho z nás, Michala Medveděva, který obětavě zajistil vše potřebné – střechu nad
hlavou, bóje pro trať, kolesovou záchrannou loď (šlapadlo) a nezapomněl ani na stan pro případ deště. Nutno dodat, že tento nápad se v jeho
hlavě zrodil už na jaře, kdy ale zřejmě nepřízeň počasí a nahuštěné jarní termíny soutěží odradily většinu přihlášených. Tehdy na jarní setkání
dojel jen jako sólista. Tentokrát to ale bylo jiné – na nedostatek lidí si nebylo možno stěžovat. Termín přilákal i modeláře bez
lodí, kteří akce využili pro jednání o akcích na příští rok a nebo jen jako možnost k setkání.
Lodě a lidé
Přestože bylo setkání myšleno pro účast s jakoukoli plachetnicí, kromě jedné metrovky se v regatách utkaly lodě tříd NSS. A
tak na hladině byly k vidění dva Doriáni Greyové - Jarda Zeman a Michal Medveděv, Michal na druhý den ještě přidal upravený
BlueNose z Bratislavských loděnic, dále Thallasa Karla Egrta, proslavená Marie Borka
Dvořáka, Triger Franty Chmelky, Corona Marcely Uherkové a překvapivě Comtesse kormidlovaná
Jiřím Špinarem. Slovenskou flotilu tvořil Endeavour kormidlovaný panem Tkáčem a Benjamin W. Lathan Štefana
Ábela Flotilu rozšířila i od jara upravená J-jachta Britannia Jardy Peška a na závěr skromně přidávám svou Stormy Weather.
Jak se jezdilo
V pátek odpoledne foukal mírný větřík a kdo přijel včas, mohl vyzkoušet trať (klasický trojúhelník). Bohužel déšť nás zahnal na večeři, po
které se diskutovalo dlouho do noci, co a jak dál, kdo co chystá a nebo na jakékoli téma. V sobotu nás uvítala ranní mlha a …bezvětří. Přesto
se odjely tři závody za měnícího se větru – od velmi slabého až po chvilkovou příjemnou brízu. Takové podmínky ovšem výborně prověří schopnosti
jak kapitána-kormidelníka, tak i lodě. Možná jsem to měl napsat naopak, protože všechny tři závody-rozjížďky vyhrál keč Marie, kormidlovaný ne
svým kapitánem ale plavčíkem u kormidla, který ale prokázal přirozený talent a s několika dobrými radami kapitána využil možností oplachtění
Marie naplno. Konstruktér a kapitán Marie se totiž laskavě ujal pozice rozhodčího a dohlížel na čistotu jízd.
Slavnostní večer
Sešli jsme se u dlouhého stolu na vyhlášení výsledků sobotní regaty. Michal přečetl pořadí a já všechny možná trochu překvapil tím, o čem do té
doby věděl jen on. Aby totiž bylo možno vodu zamknout, je potřeba mít k tomu klíč. A ne ledajaký - tento klíč bude zároveň takovou kronikou,
protože ponese vždy jméno vítěze poslední regaty roku a datum a místo, kde se voda uzamkla. Historicky první podpis na klíči tak napsal Borek
Dvořák a myslím že všichni jsme mu to ze srdce přáli. Nejen pro jeho skvělou a rychlou Marii, ale hlavně pro jeho obětavost a otevřenost, se
kterou nám pomáhá v Čechách rozhýbat a udržet v pohybu hnutí kolem těchto krásných modelů plachetnic. Díky patří také Michalu Medveděvovi,
který zorganizoval toto naše první setkání. Večer podpisem na klíč samozřejmě nekončil, listovalo se v přinesených knížkách a časopisech,
rokovalo se nad plány příštích lodí a myslím, že jsme si večer všichni pěkně užili.
Nedělní ráno už bylo ve znamení odjezdů. Neptun nám ještě zařídil krásné poježdění za příjemného větru, sluníčko
krásně svítilo a tak se závěr sezóny NSS opravdu vydařil. Fotoaparáty cvakaly když se klíč zanořil do vody a otočil na dva západy. Tím pro rok
2007 skončila sezóna regat maket plachetních lodí na českých vodách.
Jen na závěr – Právo na odemčení vody bude mít pořadatel první regaty roku příštího.
Jiří Kreisel