Důležité:    DF MoNaKo - diskuze    Chat    Členové    Kalendář akcí    Galerie    Partnerské weby

   Můžete se registrovat!    Ukažte obrázky svých modelů!    Jak napsat článek?    Napište nám   

Kategorie článků
Vyhledávání
Model Club MoNaKo
MC MoNaKo

Otevřené sdružení lodních modelářů nejen z celé ČR...
Modelářský klub MoNaKo


Čtenář
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

Chat - popovídejte si

Přehledy
Stálé odkazy
RSS

Pokud chcete odebírat naše články přes RSS, do své čtečky RSS kanálů zadejte tuto adresu. Též můžete použít odebírání nových tématpříspěvků z DF.

Vše naráz přímo na plochu svého PC získáte s miniaplikací MoNaKo-Mini:

MoNaKo-Mini

Čtenářské galerie
Remorkér - test - 1
remorkér z Panama canal
zobrazení: 4829
známka: 3.33
Zajímavý odkaz
Thingiverse.com

Všem, kteří si pořídili 3D tiskárnu, by se mohla hodit tato stránka, na které naleznou řadu připravených věcí k tisku (a to i z oblasti lodních modelů).

Historie zajímavých odkazů

Partneři

MoNaKo - ikona

Pokud přidáte ikonu MoNaKa na svůj web, na oplátku přidáme odkaz na Vaše stránky mezi naše partnery.

Správa webu a DF

O tyto stránky se stará: MoNaKo Web Team

Návštěvnost
Mapa přístupů
Licence

Licence Creative Commons

Novinky
10.12.2019: Modelář roku 2019

Až do 31. ledna 2020 můžete zasílat své návrhy na Modeláře roku 2019, a to na e-mail info@bzuk.cz. Dosavadní laueráty, jakož i další pokyny najdete na stránce pořadatele: www.bzuk.eu.


17.10.2019:

120 tisíc návštěv dneškem zaznamenal náš sesterský web KLoM.cz, na kterém provozujeme hlavně kalendář akcí lodních modelářů. Pro rok 2020 se začíná pozvolna plnit. Pokud něco pořádáte, podělte se s námi o vybraný termín.

 

 Archiv novinek


Lodě

Stavíme lodní makety - 4. díl

Úvodní obrázek článku Pokračujeme konečnou úpravou paluby. Podle toho, jakou loď stavíme, může jít o klasickou dřevěnou palubu z prken, v současné době na pracovních lodích nejčastěji používané ocelové pláty s vyválcovanými protiskluzovými prvky nebo speciální potahy z nějakého kompozitu, které najdete na vojenských lodích. Velmi častá je i kombinace těchto povrchů a občas se můžete setkat i s obyčejným betonovým potěrem. Pro specialisty - ten, co jsem viděl, nebyl gletován, ale kvalitní a konečná úprava spočívala v nátěru.

Pozor na vodu

Pokud se vám podařilo dokončit trup, základ bortu a máte položený podklad budoucí paluby, je dobré přistoupit k opatřením, která mají za úkol omezit, lépe úplně eliminovat možnost potopení modelu: Jak neutopit loď

Dřevěná paluba
Obrázek v článku Pokud stavíte starší loď s palubou dřevěnou, neměli byste zapomínat, že ani ta nejdelší prkna nemívají víc než čtyři metry. Jejich šířka bývá na výkresech většinou naznačena. Ale i tak je dobré si to přepočítat podle zvoleného měřítka, což se týká i mezer mezi jednotlivými prkny. Jde o to, aby spáry třeba v měřítku 1:100 nevyšly okolo 10 a více centimetrů. Neměřil jsem to, odhaduji je na 15 - 25 mm.

Obrázek v článku Mezi prkny bývá utemovaná koudel zalitá dehtem. Pokud chcete na maketě udělat i tyto černé spáry, dřív se na ně používal černý papír z obálek na fotopapíry, uhlový (kopírovací) papír a jiné. Vždy mezi dvě prkna vlepit pásek papíru a pak to zabrousit však byla úmorná a zdlouhavá práce. Efektní je to hlavně na starých plachetnicích kategorie C (neplovoucí makety). U normální „lidské“ makety podle mne stačí lepit prkna i navzájem a ne pouze k podkladu a pak dobře přebrousit a nalakovat. Spára je dostatečně zřetelná. No ale zase to měřítko – v pětadvacetině by tam přeci již něco mělo být. Na připojené fotografii je vidět takovou palubu v podání Miloše Šestáka. Lišty i pásky černého papíru lepené na jejich hranu mají šířku 2 mm. To aby při konečném broušení vlákna a barva z papíru prkna nešpinila (viz obrázek).

Obrázek v článku Daleko větší chyby začínající modeláři dělají ve výběru materiálu na prkna paluby. Běžně používané smrkové nebo borovicové lišty nejsou právě nejvhodnější. Proč? Jsou na nich velmi zřetelná léta. Pohled na takovou „zebru“ má daleko k realitě. Na maketě St. Canute jsem použil dýhu abachi a výsledek je celkem uspokojivý, jak ilustruje obrázek. Jinak na dřevěné součásti makety, u nichž by léta silně kazila dojem, používám lipové lišty. Při troše trpělivosti si je dokážete doma nařezat i sami.

Obrázek v článku Obrázek v článku Dále je nutné věnovat pozornost zakončení paluby u bortu a okolo nástavby. Jak by to mělo být uděláno, je patrné z obrázků. Stejně tak dřevěná paluba na menších plachetnicích, pokud není z palubek, je docela zajímavě řešena.

Paluba z ocelových plátů
Obrázek v článku Nejčastěji se na pracovních a nákladních lodích setkáváme s palubou, která je svařena z ocelových plátů. Jak na hlavní a navigační palubě a otevřených můstcích, tak na různých plošinách a samozřejmě v celém podpalubí. Tato paluba není nikdy jednolitá, vždy jsou na ni patrné svary. Velikost plátů by bylo samozřejmě nejlepší změřit, jak se ale na skutečnou loď dostat, že? Takže opět podle zvoleného měřítka zvažte, jestli svary ještě budou vidět a jak ty pláty mohou vycházet velké.

Obrázek v článku Také je nutné se rozhodnout, jestli palubu uděláte vcelku, nebo z více dílů. U modelu délky do 600 mm je reálné udělat palubu v jednom kuse, u většího modelu je lépe již zvolit její zhotovení z více dílů. Měl jsem to štěstí, že pár lodí jsem prolezl, a v mém oblíbeném měřítku 1:40 pláty vycházejí přibližně 50x50 mm. Zprvu jsem dělal jednotlivé pláty a ty pak lepil na podklad. Nyní dávám přednost větším celkům, pásy tvoří tři až pět plátů. Dále je potřeba vědět, jaký má ten plech povrch. Na lodích jsem se setkal od hladkého povrchu přes „kroplovaný“ (viz obrázek) až po různě vzorkovaný. (Protože stavím nejvíce podle polských plánů, používám i jejich terminologii.)

K prvnímu typu, hladkému povrchu, není co říci. „Ryflovaný“ povrch (český termín mi není znám) se používá většinou na schody a požární plošiny, ale viděl jsem z tohoto materiálu svařené i opláštění palubního jeřábku. Jde o souvislé čáry vedené plátem na koso. Na polských lodích se ale nejčastěji setkáte s  „kroplovaným“ povrchem. Co to je? Dříve si pracovník stocznie vzal štokrle a elektrickou svářečku a tou na hladkém povrchu dělal pokud možno pravidelně něco jako kopřivku velikosti asi poloviny hrášku. Dnes je tento postup nahrazen válcováním a výsledkem jsou pravidelné řady bobků po celém povrchu. Velký učitel Šekyn tomu říká „bradavkový plech“.

Jak na bradavkový plech
Obrázek v článku Tolik popis a teď jak na zhotovení. Nejvíce se mi osvědčil materiál z tabulek „Zde soutěží kolektiv o titul BSP“. Jsou tlusté a z kvalitního, trochu tvrdšího plastu. Z tabulky uříznu pásek o rozměrech minimálně 160x60 mm a na něj měkkou tužkou narýsuji rozměr plátu - zde bude naznačen svar. Vně těchto čar vynesu body budoucí sítě, podle měřítka to vychází přibližně 1x1 až 1,5x1,5 mm. Pak postupně rýsuji síť a v průsečících čar opatrně vrtám mělké jamky. Ve staré pentelce mám vrták o průměru 0,6 mm a je potřeba vrtat opravdu lehce. Jedna, maximálně dvě otočky. Vyzkoušel jsem to i prodávaným ručním vrtáčkem s výměnnými kleštinami, ale jamky byly příliš hluboké a výsledný povrch značně nerealistický. Dá to práci, ale pokud vydržím, tak za dva, tři večery mám matrici hotovou. Umyji stopy tuhy a naseparuji vazelínou, kterou nanesu lehce prstem - přebytečnou z jamek dostanu starým štětečkem s velmi zkrácenými chlupy. Matrici mám položenou na naseparované podložce (odřezek laminátu). Namíchám trochu epoxidu a rovnoměrně v tenké vrstvě jej nanesu na matrici. Na epoxid položím ústřižek skelné tkaniny. Musí na všech stranách trochu přesahovat! Přitlačím a dávám pozor, aby někde nezůstala vzduchová bublina. Pak přijde mikrotenový sáček a uzavírací plát laminátu (stačí tabulka). Tento sendvič pak zalisuji mezi dvě duralové plotny a stáhnu lehce (!) svěrkou (viz nákres). Pokud si vzpomenu, příští den ráno, než odejdu do práce, lis rozeberu, opatrně odtrhnu tkaninu od matrice, položím na rovnou plochu a nechám aspoň dva dny vytvrdit. Pokud zaspíte a výlisek budete vyjímat později, buďte velmi opatrní, některé bobky mohou zůstat ve formě. Ta se dá sice převrtat, ale je to zbytečná práce a plát většinou putuje do koše.

Kosočtverce na palubě
Obrázek v článku Obrázek v článku Obdobně dělám i povrch tvořený drobnými kosočtverečky (Šekynovo pojmenování raději neuvádím…). Používám k tomu nejužší rydlo (a jiné pomůcky pro výrobu plátů jsou na obrázku vlevo) ze soupravy pro výrobu linorytů. Možná se dá ještě koupit, já ji mám z bývalé NDR. Čárky ryji do jednotlivých čtverečků sítě (viz obrázek vpravo). Všimněte si na fotografii, jak je paluba časem ochozená. Pokud jde o povrch vyrobený svářečkovou metodou, postupem času a v důsledku koroze jsou na povrchu důlky a ne hrbolky. Jako matrici pro zhotovení plechů lze použít i plochý pilník, pletivo ze sítí proti hmyzu a jiné. Můžete také vzít tiskařskou fólii a tupou jehlou na podložce z výstražné tabulky ty hrbolky pěkně jeden po druhém vytlačit. Zjednodušíte si to ozubeným kolečkem s vyhovujícím modulem.

Pláty máme a co s nimi?
Jednotlivé laminátové desky dále důkladně odmastím, nejlépe technickým benzinem, a spodní stranu lehce zdrsním brusným papírem. To již ovšem mám desky oříznuté na konečnou velikost. Svar vždy nechávám pouze na dvou stranách. Lepím Kanagomem a drobné nedostatky doladím kyanoakrylátovým lepidlem. Po nalepení je nutné povrch opět důkladně odmastit a přestříknout základovou barvou (pokud jste to již neudělali před lepením).

Povrchová úprava paluby
Pak už jen konečná úprava paluby barvou - stříkáním nebo tupováním. K tupování používám zastřižený štětec velikosti 3 - 4. Je to dobrý postup i pro opravu drobných vad na palubě po nástřiku, určitě jednodušší než složité maskování. Nesmíte ovšem zapomenout, že barva paluby přechází i na spodní okraj nástavby, bortu a všech ventilátorů, potrubí atp., které jsou k palubě přivařeny, či jí pouze procházejí. V loděnici to patrně stříkají podle masky, ale když už loď nějakou dobu slouží, je to jednoduše natřeno štětkou od ruky.

Dokončení bortu
Bort, který jste buď vylaminovali spolu s trupem, nebo přilepili, je nutné dokonale vytmelit a stejně jako povrch trupu vybrousit a nabarvit. Většinou mívá z vnitřní strany odlišnou barvu od vnější strany a trupu nad čarou ponoru. Je dobré již nyní do něj vlepit všechny průvlaky, provrtat a olemovat všechny otvory třeba pro odtok vody, řetězy k ochranným pneumatikám atp.

Obrázek v článku Aby bort držel požadovaný tvar, je vyztužen řadou vzpěr. Ty dělám z hliníkového plechu 0,27 mm. Dobře se tvaruje a drží kyanoakrylátovým lepidlem. Je možné použít cokoliv, ale opět je potřeba hledět na měřítko. Opravdu by to neměl být třeba materiál z tabulek. Plech tloušťky 25 až 50 mm se používá na obrněné transportéry. Každá vzpěra má dole, kde se stýká bort s palubou, vyříznutý otvor, kudy může sběrným kanálem proudit voda. Na jednodušších výkresech, které jsou bohužel u nás nejvíce v oblibě, to nebývá zachycené, ale vzpěry mívají průřez ve tvaru písmene L. To kvůli bezpečnosti a pevnosti. Od přídě do poloviny trupu míří kratší rameno většinou k zádi, a na druhé polovině od zádi k přídi. Mám ale i několik fotografií z lodí, kde je to přesně naopak.

Průvlaky
Průvlaky nejsou jen nanýtované nebo vevařené do bortu, ale je kolem nich vždy pořádné zesílení, obyčejně tlustou plotnou a velmi často i vzpěrami průřezu L nebo T, přivařenými na bort a ukončenými v kolmých vzpěrách bortu. Na ně opět používám hliníkový plech; pokud je potřeba pájet, tak mosazný 0,2 mm. Lze to udělat i z prolakovaného papíru, případně z tenké laminátové desky zhotovené z jedné vrstvy tkaniny do 50 g/dm2 a kladívkového papíru. Ta se hodí i na jiné detaily, které teprve dělají z modelu opravdovou maketu.

Jak vyrobit průvlaky - přidáno 19. 2. 2013
Obrázek v článku Obrázek v článku To si udělám negativní formu průvlaku, vypiluju ji podle originálu - ten vnitřek, co tam není!!! To podélně provrtám, abych to nasadil na nějaký nosič a v půlce rozříznu. Na tom nosiči to potom oplácám laminátem, já používám skleněná vlákna + toaletní (hajzl) papír + HS 1200. Po vytuhnutí to sundám z formy a jehlákama dopracuji na hotovo. A je to, žádná věda (viz obrázky).

Pokračování příště...

Předcházející díly
Stavíme lodní makety - 1. díl
Stavíme lodní makety - 2. díl
Stavíme lodní makety - 3. díl

Obrázková galerie
Obrázková galerie

Foto: Ivan Grňa © 2013

Ivan Grňa Na začátek článku

Autor: Ivan Grňa (Ivankap) | Vydáno dne 15. 02. 2013 | 10637 přečtení
Počet komentářů: 9 | Přidat komentář
Informační e-mailVytisknout článek
Pridat.eu

Související články:
Hodnocení stavby lodních maket sekce NS (30.04.2015)
Výroba žaluzií ventilace trochu jinak (09.12.2013)
Modelářské doky pro soutěže maket NS (13.05.2013)
Stavíme lodní makety - 7. díl (27.03.2013)
Poslušná bójka - vylepšená verze (24.03.2013)
Stavíme lodní makety - 6. díl (12.03.2013)
Stavíme lodní makety - 5. díl (25.02.2013)
Letování natvrdo - 2. díl (31.01.2013)
Stavíme lodní makety - 3. díl (28.01.2013)
Letování natvrdo - 1. díl (22.01.2013)
Stavíme lodní makety - 2. díl (11.01.2013)
Stavíme lodní makety - 1. díl (03.01.2013)
Carley float - výroba záchranného plováku (10.12.2012)
Máte zájem o tisk vlajek? (03.08.2012)
Napínáky MP JET - zlepšovací návrh (28.07.2012)
Výroba záchranných kruhů (05.05.2012)
Propojení nabíječe Turnigy Accucell 6 s PC (23.03.2012)
Převodní tabulka měřítek plánů (29.02.2012)
Poslušná bójka snadno a rychle (02.01.2012)
Vysílač Turnigy 9X - mix pro vysouvání kabiny tlačného remorkéru (03.06.2011)
Výroba žaluzií ventilace (26.02.2011)
Výroba DPS (16.02.2011)
SketchUp - knihovna lodních doplňků (07.01.2011)
Rozkládací bedna na model (30.11.2010)
Kšandy pro Optic 6 (03.09.2010)
Minikamera pro lodní modely (20.02.2010)
Stavba modelu historické lodi - gratings (palubní rošty) (20.01.2010)
Pomocník SketchUp (11.12.2009)
Jak na e-nákupy (19.11.2009)
Chaparral - airbrush v praxi (23.07.2009)
Stavba modelu historické lodi - výroba děl a povrchová úprava kovových částí (26.03.2009)
Opět figurky námořníků (24.03.2009)
Postup výroby levné formy (17.03.2009)
Stavba modelu historické lodi - kolíkování plaňkové obšívky a paluby (13.03.2009)
Z dílny maketáře - záchranné kruhy (02.03.2009)
Stavba hydraulického jeřábu (16.02.2009)
Potpronová loď (05.01.2009)
Z dílny maketáře - kotevní naviják (05.12.2008)
Nýty ze špendlíkových hlaviček (27.11.2008)
Vakuové lisování podomácku (30.09.2008)
Výroba drátěných oček (01.08.2008)
Kortyho dýza (17.02.2008)
Výroba lodního šroubu (06.01.2008)
Parníček z Brněnské přehrady (12.02.2007)


Lodě -> Stavíme lodní makety - 4. díl
Old MoNaKo - články z roku 2006 a starší