Popis úpravy jednoduchého kotle

Jednoduchý kotlík, co měl pohánět rychlou loď, dával málo páry, a tak jsem ho vylepšil, a přitom nafotil. Celý kotlík je z mosazné trubky, jejíž průměr je asi 60 mm. Snadno se dá spočítat 12 trubiček o průměru 10 mm, které prochází šikmo válcem. Šikmo proto, aby se zvětšila plocha, která je vyhřívána spalinami. Původně byl kotlík na líh a knoty, přičemž samozřejmě plameny olizovaly i válec zvenčí.

Druhý snímek přináší pohled zespodu na trubičky o průměru 8 mm, které opět zvyšují účinnost kotle - 19 trubiček. Jeden konec trubičky je v kotli níž a druhý výš - studená voda zespodu kotle se ohřívá a stoupá výš.

Zde jsou vidět vývody na vodoznak, ovšem já ho nepoužívám, neb je to komplikace a může tudy kotlík téci.

Takhle jsem kotlík vylepšil, protože dával málo páry, a tak jsem přidal dalších asi 10 trubiček tam, kde to šlo...

Nyní jsem s ním spokojený, jelikož kotlík dodává asi 35 minut dostatek páry do expansního strojku pro kolesáček, který byl loni ve velké lodi Prkno 1 (plachty a turbinka) a letos, nebo někdy v budoucnu, by měl být v parníku trochu menším.

Pan svářeč někdy z mých nápadů kuká, ale pracuje podle mých pokynů a mně to dělá radost. Tenhle kotlík patří k těm jednodušším, ale komplikované klikyháky trubiček a nádoba kotle s kilem vody jsou nad plameny. Váha je tedy nad středem lodě, která proto musí být trochu nosnější a nezbývá než dovážit trup olovem kvůli stabilitě. My parníkáři to nemáme snadné.

Tím se ztrácí výhoda výkonného kotle, protože větší loď vyvolá větší odpor, a pořád jsme tam, kde jsme být nechtěli. Zbývá udělat loď delší, což zase někdy nejde. Kolem páry jsou prostě pořád nějaké problémy - asi se dám na elektry.

Jó houby, mně tohle experimentování baví.

Obrázková galerie Foto: Jiří Voráček © 2012

Pro MoNaKo Jiří Voráček