V pátek 12. srpna 2011 byly na programu tradiční noční jízdy příznivců lodních modelů, avšak letos došlo z organizačních důvodů k přesunu na jinou vodní plochu. A tak se lodní modeláři místo ke Košíku vydali na Čeňka, aby po 19. hodině předvedli kolemjdoucím i sobě navzájem své osvětlené i neosvětlené modely.
Po loňské debatě byl s ohledem na mimopražské lodní modeláře (a tedy i samotné pořadatele) změněn termín z tradiční středy na pátek s tím cílem, aby každý druhý nechvátal domů již před setměním, když už jsou na programu noční jízdy. Nakolik to byl správný krok, posuďte sami. Pravdou je, že navzdory nejistému počasí dorazila jen hrst lodních modelářů, přičemž těch pražských s modely bylo minimum.
Scheveningen 3 a Atlantic Challenger Jiřího Wurma
Na obloze se střídala temná mračna hnána silným větrem, který jakoby se snažil překazit další tradiční kratochvíli, kterou je grilování u vody. A tak k rozdělání ohně došlo až v devět večer, kdy už panovalo značné šero a kdy přítomní lodní modeláři pomalu vyráželi ke svým domovům.
Detaily Scheveningen 3
Nejspíše jde o signál toho, že o opravdové noční jízdy vlastně nikdo nestojí
. Nicméně podívejme se, kdo a s čím dorazil.
Igráčkova Footy se postarala o malý rozruch.
Pořadatelský KLoM Písek ukázal na hladině dva modely, mého omláceného Springera a Footy, kterou přivezl Igráček a která tak byla jedinou plachetnicí u vody. Zpočátku vítr plachtám přál, ovšem později slábl, což se s ohledem na velikost Footy, malou zkušenost kapitána a nesmyslné ovládání plachet mohlo stát osudné. Igráček totiž osadil vratiplachtu i kosatku samostatnými servy, což je skvělé pro ovládání modelu pár metrů od břehu. Ovšem na hranici viditelnosti, která je pro tento malý model jednobarevných plachet a nevýrazného zbarvení trupu někde kolem dvaceti metrů, je Footy téměř neovladatelná. A tak se vzdalovala a vzdalovala, až jsem musel nasadit Springera a jít se pokusit přitlačit ji ke břehu.
Rodinné duo otce a syna Kelly a Kelly jr., jejichž jména si stále nepamatuji, přineslo hned tři plavidla...
Z hráze, kde postávali všichni modeláři, by to byl marný boj, a tak jsme zamířili podél břehu a pěšinek uprostřed kopřiv blíže. Samozřejmě jsme natrefili na rybáře, který proti naší snaze dostat plachetnici na břeh vůbec nic nenamítal, což je potěšující. Po pěti minutách snažení byla Footy na břehu. Nutno podotknout, že pro snazší záchranu jsem Springera vybavil odražeči pro vodní pólo, jinak bych kolem Footy marně kroužil doposud.
... přičemž jedno z nich disponuje nevídanou posádkou. Údajně takoví námořníci rostou u dětské autodráhy
Celá záchranná mise nemohla trvat déle než čtvrt hodiny. Přesto to stačilo k tomu, aby jiní stihli jízdou na hladině vybít akumulátory, a tak ve fotogalerii nenaleznete všechny přítomné modely, kterých nebylo ani dvacet. Například Dada a Morpheus (oba z KLoM Písek) přišli bez modelů. Dada dokonce o hodinu dříve, neboť si popletl čas začátku. To se lehce přihodí. Prvním, kdo k Čeňkovi dorazil s modely, byl Jiří Wurm. Přivezl Scheveningen 3 a jachtu Atlantic Challenger.
Diváků bylo tentokrát poskrovnu - stejně jako lodních modelů.
S úderem sedmé postupně přijížděli další, až kolem osmé počet účastníků vygradoval. Bambinot s Janem Červíčkem dorazili mezi posledními. To už své modely chystali příznivci válečných lodí – snad z klubu Merrimack. Jejich jízdy jsem kvůli záchraně Footy nejprve nestihl zachytit, abych se později pokusil nafotit alespoň pár rozmazaných fleků v nastupujícím šeru. Ze známých tváří MoNaKa musím vzpomenout ještě PetraP, který pohříchu modely nevzal. Ostatní, až na vzácné výjimky, akci mlčky bojkotovali…
A přišlo šero...
Další fotogalerie
Rajče - fotogalerie
... a po něm i tma, což dokládá poslední snímek této reportáže.
Pro MoNaKo ladous