A je to za námi. Heuréka... To si člověk řekne, když se v klidu dostane domů po tolikadenním maratonu, jakým je tento veletrh. Jenže nedělní ráno nás opět uvítalo bazénem, ve kterém by se nedalo smysluplně pouštět nic, jak voda, která se skrz díry ve vrchní folii dostala mezi obě folie, tu vrchní nadnášela až k hladině a díky přítomnému vzduchu vznikaly na hladině malé ostrůvky. Železniční modeláři by takovou krajinu asi uvítali, ovšem lodním modelům podobný terén nesvědčí.
Poskytl jsem pořadatelům veškerá dovezená závaží, aby se pokusili folii na co nejvíce místech zatížit, aby neplavala, jelikož do studené vody se mi opravdu nechtělo. Dost na tom, že si je odpoledne budu muset sám vyndat. Po půlhodinové práci se nám bazén odměnil přibližně hodinovým prostorem, kdy zůstala folie u dna. Jen relativně, jelikož na mou Legend to nestačilo. Škoda. Vzápětí jsme šli vrátit 3 půjčené ventilátory, které sehnal Jan Malínek (Ares). Nevím, co bych bez jeho pomoci říkal majitelům plachetnic, které jsem nalákal na příslib pořadatele, že ventilátory budou, i kdyby je měl koupit, a nakonec nedodal ani jeden
.
Po návratu k bazénu již bylo patrné, že by to chtělo vydláždit celé dno, aby folie neměla šanci vyplavat. Nepamatuji si, jakým způsoběm byl bazén řešen vloni, ovšem letošní kombinace podkladového koberce zcela vespod, folie, dalšího koberce jako mezivrsvy a vrchní folie, nad kterou již měla být voda, se neosvědčila. Možná by nebylo od věci, kdyby se pořadatel poohlédl po nějakém silnějším materiálu, který by vydržel více let. Jenže to je opět o penězích
.
Po obědě bylo zřejmé, že odpolední program bude na všech výstavních plochách slabší, jak všichni pozvolna balili na cestu domů. Nicméně na bazéně bylo k vidění naráz snad nejvíce modelů za všechny dny. Dosyta jsem si zajezdil se Springerem, přičemž jsem si vyzkoušel jak dvě spojené vany, tak i to, že na Dozer Boat nemá - klády místo strkání spíše přejede
.
Sotva jsme se s Petrem Hájkem vydali na obhlídku prodejních stánků, zaslechl jsem hlášení, že dojde u bazénu o malou chvíli později k vyhlášení Modelů roku. Tak jsme se chtě nechtě k bazénu vrátili. Ještěže tak, neboť Petr s jedním ze svých modelů získal ocenění z nejvyšších
. Z dalších lodních modelů pořadatelé vybrali jeden německý, pak došlo na další kategorie. V porovnání s loňskem jde o menší počet oceněných, což docela zamrzí, když si člověk vzpomene, že ho jen samotná účast na veletrhu stojí nemalé náklady, nebydlí-li v okolí. To je také jeden z důvodů, proč počet zájemců o účinkování u vodní plochy rok od roku klesá.
Závěr
Tímto končím v rychlosti napsané denní zprávy a slibuji, že časem vydám ucelenou reportáž. Je však možné, že to bude až někdy za měsíc, jelikož na své napsání stále čekají reportáže ze začátku září. Odběratelé modelářských časopisů tak mají příležitost jednou za rok číst aktuálnější zprávy než zde na MoNaKu. Třeba si i díky tomu v průběhu veletrhu prodloužili předplatné
.
Pro MoNaKo ladous
Můžete se registrovat!
Ukažte obrázky svých modelů!
Jak napsat článek?
Napište nám
