Od pátku 18. června do neděle 20. června 2010 se konala další seriálová soutěž sekce maket. V Netolicích jsem byl jako divák na různých soutěžích již mnohokrát, ale teprve nyní jsem se aktivně zapojil do dění, protože na programu byly též plachetnice tříd NSS. A jelikož jsem to měl z Písku ze všech majitelů těchto modelů nejblíže, pak by moje neúčast byla neomluvitelná.
ATC Podroužek není vyloženě špatný kemp, jen si nepamatuju, kdy naposledy tamější břehy nebyly podmáčené. I tentokrát to bylo na holínky a celkem příjemné počasí střídaly nepříjemné přeháňky. Malá potíž je, že kolem rybníka jsou vzrostlé stromy, takže v kempu není příliš prostoru pro startoviště všech důležitých tříd. Nakonec si ale skupina 17 majitelů plachetnic u organizátorů vydupala svou trať přímo v kempu a ne na odlehlé straně rybníka. Drobná potíž byla, že stanoviště žákovských kategorií muselo občas uvolnit své molo pro hromadné položení modelů plachetnic do vody a plachetnice musely během svých jízd dávat pozor, aby nezajížděly do sousedního trojúhelníku.
Parník St. Canute Stanislava Jedličky jezdí na tekutý líh, což je možná zřejmé i z vyjmuté strojovny. Ivankap se svým foťákem hodně fotil, takže se můžeme těšit na nějaký ten článek v odborném tisku. Zde právě sleduje přípravu Vratislava Emlera před jízdou s parníkem Cap Sizun.
Jízdy plachetnic trvají podstatně déle, než jízdy jiných modelů, proto se skoro všichni na plachetnice mohli přijít podívat, měli-li zájem, ovšem naopak to moc dobře nešlo. V podstatě jsem za celý víkend viděl na odlehlém startovišti maket jen jízdy parníků, a to určitě jen proto, že jeden parníkář jezdí zároveň i plachetnice, jinak bych neviděl nic.
Pohled na flotilu manželů Voráčkových
Karl und Marie a ladous
O svých úspěších s Karl und Marií se nebudu příliš rozepisovat. Svou účastí jsem zajistil dobrou atmosféru během jízd, kdy se ostatní nemuseli bát, že budou poslední. To snad hovoří za vše. Byl to však můj teprve druhý letošní výlet u vody, a tak se stalo, že jsem hned v úvodu způsobil srážku s jinými modely, ale to už k soutěži patří. Organizátoři zajistili svážecí člun s elektromotorem, takže záchrana modelů byla bezproblémová. Akorát občas jsem měl strach, jestli dětská posádka dokáže rozjetý člun včas ubrzdit, ale k žádným škodám nedošlo.
V pátek při jedné jízdě trochu fouklo, až se některé modely bezbranně kolébaly na vlnách. Srážka hned tří modelů se u jiných kategorií často nestává - 2x Dorian Gray a moje KuM.
Počasí a plachetnice
Když se vrátím k popisu počasí, tak foukal, až na malé výjimky, slabý vítr, který se po vodní hladině neustále točil, což mým schopnostem s ovládáním Karl und Marie zrovna nesvědčí. Vždy zajíždím před otočkou hodně za bójku, abych nebyl snesen větrem, ovšem skoro vždy situaci neodhadnu a musím postup opakovat. Do toho musím dát přednost modelům, které mě o celá kola předjíždějí. A tak pořád dokola, než u bójky osiřím.
Dostat všechny soutěžící, nebo všechny plachetnice do jednoho snímku je neproveditelné, ale alespoň největší část ze 17 plachetnic na předstartovním snímku najdete.
Díky systému jízd, kdy rychlejší modely po odjetí stanoveného počtu kol míří do přístavu, bývá krátce před koncem hodinové jízdy žalostný pohled na hladinu, kde se snaží posledních pár modelů alespoň dokončit rozjeté kolo.
Komu patří který Atlantis, poznají jen majitelé. Mezi modely třídy NSS-A jeden model NSS-B, a to Šurdův Spray.
Další seriálová soutěž proběhne koncem srpna v Jablonci nad Nisou.
Při 17 modelech plachetnic se musí s nějakou tou srážkou počítat. Během nedělní regaty vše jistil z vody Miloš Jakubík, jehož blog ze stavby a provozování modelu Atlantis může leckoho inspirovat.
Celé fotogalerie
Plachetnice NSS - ladous
Parníky DS - ladous
Výsledky a jiné reportáže
KLoM Brandýs nad Labem - vše
Výsledky Lo-18
Výsledky Lo-19
Pro MoNaKo ladous
Můžete se registrovat!
Ukažte obrázky svých modelů!
Jak napsat článek?
Napište nám
