V sobotu 18. června 2011 se v Lánech konaly tradiční Lánské letní slavnosti. Dopoledne jsem tedy naložil do auta zásobu akumulátorů, modely, mužskou polovinu naší rodiny a vyrazil směr Lány. Cestou jsem naložil ještě Jirku Chaloupku, kouzelníka přes lamináty a zvesela ujížděl k cíli. Úsměv mne přešel velmi brzo, protože z oblohy se začaly valit neuvěřitelné proudy vody.
Po příjezdu na místo konání, Židovký rybník, se počasí „umoudřilo“, tzn. přestalo chcát a začalo pršet. Navzdory všemu kolem rybníka postávalo pár lidí, očekávajících, co se bude dít a pár „šílenců“ s lodními modely. Po počátečním rozpačitém chození kolem rybníka padlo rozhodnutí, že dáme alespoň nějaké modely na vodu. Jirka vytáhl svou plachetničku, já svou Sea Lite, vysílač sem vrazil do ruky staršímu synovi a už to svištělo. Vítr byl sice občas v nárazech moc prudký, ale jinak byl na plachetnice na hladině pěkný pohled. Jen je škoda, že byly jen dvě.
Honem na vodu
Mezitím se obloha trošku vyjasnila a padlo rozhodnutí dát na vodu i další modely. A tak se na hladině objevil Thoaban, sice nedodělaný, ale to nic neubralo jeho jízdním vlastnostem. Jirka dal na vodu svůj Western River a i ostatní modeláři nakonec odrazili od mola a na vodě se odehrával sice co do počtu lodí spíše komornější, ale zato veselejší lodní rej.
Záchranná akce
Došlo i na dvě záchranné akce, kdy jedné lodi spadl speciální řemínek zajišťující přenos síly z motoru na hřídel (gumička do vlasů) a druhá záchranná akce obnášela dostat bezpečně ke břehu Western River, jemuž upadlo táhlo pohánějící koleso. Bylo to poprvé v životě, a obávám se, že i naposledy, co jsem viděl vyloďovací člun provádět záchranné operace. Dlužno podotknout, že jeho kapitán si za kormidlem vedl bravurně a obě zachraňované lodě dovedl ke břehu naprosto perfektně a bez poškození.
Porucha
Synové se mezitím střídali v kormidlování Thoabana, já nabíjel akumulátory a odpoledne krásně utíkalo. Jenže jak známo, každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, a tak krátce po poslední záchranné operaci vyhlásil „Stav nouze“ i kapitán vyloďovacího člunu a z posledních sil se dovlekl ke břehu, kde bylo zjištěno, že servo kormidla se odebralo do věčných lovišť.
Akce končí
A to byla v podstatě tečka za sobotním ježděním. Všichni přítomní pomalu vyndali z vody své modely, narvali je do aut a rozjeli se k domovům.
Lidí na břehu sice moc nebylo, protože počasí bylo poněkud nestálé, a tak většina dala přednost místní restauraci, ale i tak to považuji za vcelku vydařené odpoledne. Celá akce měla spíš takový komornější nádech, našel se i čas na klábosení o radostech a strastech našeho „postižení“, a protože se nás sešlo jen pár, tak nebylo nutné se dohadovat kvůli kanálům. Obzvláště když třetina přítomných měla své modely osazené 2,4GHz systémem.
Chce to lepší výbavu
A poučení z krizového vývoje? Příště do auta naložím ještě i gril a nějakou klobásku, také rychlovarnou konvici, protože čaj nebo káva by sedla a hlavně pořádný akumulátor, ze kterého bych mohl krmit nabíječku.
Plavbě zdar přeje Morpheus
Můžete se registrovat!
Ukažte obrázky svých modelů!
Jak napsat článek?
Napište nám
