Po nějakém čase jsme se v době letních prázdnin sešli u Stodůleckého rybníka na Lužinách. To je v Praze, což jistě všichni již víte. Termín byl znám od jara, akorát došlo takřka na poslední chvíli k posunu začátku, a tak jsme se v sobotu 18. srpna 2018 sešli až ve dvě odpoledne.
Sice jsem nejprve připomínce jednoho „zpovykaného Pražáka” o tom, že na desátou dopoledne nestihne zprovoznit plachetnici RG-65, vyhovět nechtěl, ale pak jsem si uvědomil, že odsunutím akce do odpoledních hodin jednak nebudu muset z rodného Písku vyjíždět tak brzy, a potom to, že lze plynule přejít v noční jízdy s osvětlenými modely.
Soutěžní odpoledne začalo jízdami plachetnic RG-65. Sešlo se jich 8 a po 9 jízdách zvítězil Vladimír Synek. Následující 4. soutěž plachetnic Footy v Čechách 2018 vyhrál také, přičemž jsme stihli 10 jízd. Další pořadí napoví výsledkové listiny, zde jen uvedu, že jsme se při 28 °C zapotili řádně – nedávno vysázené stromy zatím žádný velký stín nevrhají.
Naštěstí alespoň trochu foukalo, čímž bylo soutěžení snesitelnější. Průměrná rychlost větru dosáhla 1 m/s pro obě soutěžní třídy. Rozdílný byl maximální náraz, kdy u RG-65 šlo o 5,2 m/s a u Footy „jen” 4,7 m/s.
Očekával jsem o něco vyšší účast během večerní nesoutěžní části, leč sešlo se nás „pět a půl”. Zřejmě svou roli sehrály letní dovolené. Přesto byly k vidění hned dva majáky, několik Springerů a různých vojenských plavidel.
Došlo i na Tug Towing, byť vlečená vana v podobě nafukovacího člunu s mojí maličkostí na palubě má do maketového ztvárnění velmi daleko.
Závěr
Navzdory nízké účasti jsme na Lužinách vydrželi do půl jedenácté večer. Anebo právě proto?
Nepotrvá dlouho a mimo stanu budu muset vozit i molo, jelikož betonovou zídku, ze které se do vody pokládaly plachetnice suchou nohou, brzy pohltí vegetace.
Pro MoNaKo ladous