Důležité:    DF MoNaKo - diskuze    Chat    Členové    Kalendář akcí    Galerie    Partnerské weby

   Můžete se registrovat!    Ukažte obrázky svých modelů!    Jak napsat článek?    Napište nám   

Kategorie článků
Vyhledávání
Model Club MoNaKo
MC MoNaKo

Otevřené sdružení lodních modelářů nejen z celé ČR...
Modelářský klub MoNaKo


Čtenář
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

Chat - popovídejte si

Přehledy
Stálé odkazy
RSS

Pokud chcete odebírat naše články přes RSS, do své čtečky RSS kanálů zadejte tuto adresu. Též můžete použít odebírání nových tématpříspěvků z DF.

Vše naráz přímo na plochu svého PC získáte s miniaplikací MoNaKo-Mini:

MoNaKo-Mini

Čtenářské galerie
Kyosho Wavemaster
chvilka poezie
zobrazení: 1602
známka: 0
Zajímavý odkaz
Thingiverse.com

Všem, kteří si pořídili 3D tiskárnu, by se mohla hodit tato stránka, na které naleznou řadu připravených věcí k tisku (a to i z oblasti lodních modelů).

Historie zajímavých odkazů

Partneři

MoNaKo - ikona

Pokud přidáte ikonu MoNaKa na svůj web, na oplátku přidáme odkaz na Vaše stránky mezi naše partnery.

Správa webu a DF

O tyto stránky se stará: MoNaKo Web Team

Návštěvnost
Mapa přístupů
Licence

Licence Creative Commons

Novinky
17.10.2019:

120 tisíc návštěv dneškem zaznamenal náš sesterský web KLoM.cz, na kterém provozujeme hlavně kalendář akcí lodních modelářů. Pro rok 2020 se začíná pozvolna plnit. Pokud něco pořádáte, podělte se s námi o vybraný termín.


08.10.2019:

Z důvodu výlovu Stodůleckého rybníka se Podzimní Lužiny 2019 přesouvají do Parku Přátelství na Proseku. Termín 26. října 2019 zůstává v platnosti.

 

 Archiv novinek


Lodě

Stavíme lodní makety - 5. díl

Úvodní obrázek článku Stavba pořádné makety je skoro jako stavba domu. Nyní se dáme do nástavby. Opět se vyplatí nejdříve důkladně prostudovat plán a podle složitosti zvolit postup. Jde-li o nízkou krabicovou nástavbu, není třeba žádných výztuh a je možné ji lepit přímo z jednotlivých dílů. Na nástavby zásadně používám sklolaminátové desky. Kuprextit jsem zavrhl pro jeho hmotnost - nástavba vychází příliš těžká a loď se potom při jízdě nerealisticky kolébá. Stejně tak nepoužívám truhlářskou překližku. Jednak má hrubou strukturu a dá potom hodně práce dosáhnout kvalitní povrch. Ale i ta trocha vlhkosti, které se při jízdě nevyhneme, dokáže divy a nástavba brzy vezme za své.

Jedinou výjimku jsem udělal, ovšem po důkladném testu odolnosti (asi třítýdenním máčení a slunění na zahradním stole), u stavebnice firmy Billing Boats. Její na pohled podivná překližka je skutečně odolná. Nejdříve jsem jednotlivé díly nástavby lehce přebrousil, nalakoval starým vypínacím lakem, povrch přetmelil oblíbenou směsí zásypu na nohy Pedik, laku a Kanagomu, opět přebrousil, potom přestříkal základovou barvou a nakonec barvou Humbrol potřebného odstínu. Jeden kolega této úpravě dával životnost maximálně jeden rok, pak prý vystoupí struktura dřeva. Ale jezdím již čtvrtou sezonu a nic nevystupuje, nic nepraská. Lepeno Kanagomem.

Laminát - materiál pro nástavbu
S páječkou mi to moc nejde, a tak zbývá jen laminát. Krasten nebo jiné plastové desky na výstražné tabulky jsou hodně měkké a velmi špatně na nich drží jakýkoliv nátěr. Jak jsem již psal, plán mám překopírovaný do potřebné velikosti podle zvoleného měřítka. Pak už jen stačí podlepit 80g papír, s nímž většina kopírek pracuje, kladívkovou čtvrtkou nebo starým diplomem (vyplatí se jezdit na soutěže a vyhrávat), vystřihnout a tenkým lihovým fixem (je na něm nápis PERMANENT) obkreslit na sklolaminátovou desku dostatečné velikosti a tloušťky. Na spodní straně přidávám asi 2 mm materiálu kvůli usazení nástavby na palubu, kdyby bylo potřeba někde přibrousit (většinou je - a dost).

Materiálu tloušťky 0,2 - 0,5 mm se vyhnu, sáhnu po 1mm, v nouzi 0,7mm. Nástavba je většinou snímací, abych se dostal do trupu, a tak je potřeba dosáhnout dostatečné tuhosti. Také k něčemu musím přilepit okenní rámy. Celková délka maket, které stavím, se pohybuje těsně pod 900 mm a nástavba většinou zabere polovinu plochy paluby. Nástavby remorkérů, jimž fandím, také nemívají vždy pravoúhlé stěny, a tak abych docílil potřebný tvar, dělám z obyčejné překližky kostru nástavby. Tu pak potáhnu jednotlivými díly, které vyřezávám lupenkovou pilkou. Chce to pilky s jemnými zuby, nejlépe přímo určené k řezání kovu.

Lepení laminátových desek
Obrázek v článku První spoj dělám kyanoakrylátovým lepidlem. Přestože to celkem obstojně drží, spoje pak v rozích a ve všech koutech pojistím desetiminutovým epoxidem a smrkovou lištou 5x5 mm. Lepenou plochu je nutné důkladně odmastit, minimálně technickým benzinem. Ředidlo C6000 je ovšem lepší. Také nezapomeneme na zdrsnění, třeba hranou jehlového pilníku. Tady pozor, je potřeba pamatovat na okna a mít pro ně již hotové otvory.

Kostra nástavby - k čemu je dobrá?
Obrázek v článku Obrázek v článku Ale ještě k té kostře. Má dvě vodorovná žebra, spojená v rozích lištami 10x10 mm, které vymezí potřebné úhly sklonu čela (zadní strany, bočnic) nástavby a lze na nich také vybrousit potřebný rádius, pokud jsou rohy nástavby oblé. Jakmile je vše slepeno, ověřím si, jak sedí nástavba na palubě. Pokud nezapomenu, zhotovím nebo již jen doladím těsnicí límec kolem otvoru do paluby. Právě u poslední makety jsem moc nepřemýšlel a spodní vodorovné žebro je velmi nízko nad palubou; nyní mne stojí hodně koumání, jak z toho ven.

Nezapomeňte na okna
Obrázek v článku Okna! Otvory nahrubo vyřežu ještě před slepením nástavby a pak nastoupí trpělivá práce s pilníky a různými udělátky s brusným papírem. Většinou několik oken má shodný tvar i velikost. Bývají kulatá nebo hranatá se zaoblenými rohy. Pokud máme pořádný plán, je na něm i uvedeno, které okno je pevné a které se dá otevřít. Aby otvory byly pokud možno stejné, mám z tabulky a tyčinky od lízátka udělanou šablonu, kterou měřím velikost otvoru a odpovídající tvar.

Obrázek v článku Dále pokračuji rámováním. Neviděl jsem na lodi jediné okno, které by bylo bez rámu. Dříve jsem rámování imitoval páskem papíru, nyní používám hliníkový plech. U kulatých oken je to jednoduché, je zde jen jeden spoj. Hranatá okna rámuji dvěma pásky ohnutými do pravého úhlu. Spoje jsou v protilehlých rozích. Ty vlepím do otvoru tak, aby vnitřní hrana lícovala se stěnou. Po zaschnutí lepidla vyplním tmelem rohy rámů a nechám důkladně vytvrdit. Pak kulatým jehlovým pilníkem vybrousím odpovídající vnitřní rádius a plochým pilníkem zaoblím vnější stranu rohu. Nakonec sbrousím u všech oken stejný přesah rámů nad rovinu stěny. Pokud se mi „podařilo“ někde otvor okna trochu více probrousit, lehce se to opraví tmelem.

Čas na další otvory
Dále je potřeba udělat i ostatní větší otvory do nástaveb - průlezy, světlíky, okna dveří atp. Po nástřiku barvou se tyto otvory dělají obtížně a hlavně se poškozená barva nesnadně opravuje. Pokud jsem to neudělal již dříve, lehce přebrousím všechny plochy jemným brusným papírem zrnitosti 400 - 600. Také zatmelím a vybrousím všechny spoje a přechody na nástavbě. Pak již jen základní barva, případné maskování a konečná barva nástavby. Stříkám autoemailem ve spreji, zdá se mi lepší na velké plochy než pistole. Hlavně se nemusí čistit.

Podpalubí a jeho (RC) výbava
Než uzavřeme trup palubou, je samozřejmě nutné rozvážit a nachystat vše potřebné pro pohon, RC ovládání a případné „šílenosti“ , kterými chceme loď doplnit. Nejsem přítelem přemotorovaných maket s akusadami na dva týdny jízdy. Již první zkušenost s modelem Paolo-M mne přesvědčila, že je lepší používat převodovku než maketu hnát motorem, který pohání lodní vrtuli napřímo. Dříve jsem převodovky dělal z ozubených kol vyřazených vodoměrů. Nyní kupuji letecké převodovky, které snad existují na celou řadu stejnosměrných motorů. U prcků do 600 mm mám motory řady 280, Snowberry pohání 400 a v Odysu (900 mm/10 kg) je 550. Převody od 2:1 do 5:1 podle velikosti vrtulí. Ta má u  Odyse průměr přes 80 mm, a pokud jsem jako pohonnou baterii používal šestičlánek, remorkér šel opravdu do skluzu. Proto jezdil jen se čtyřmi články 1,2 Ah a s nimi vydržel na vodě 30 min bez nutnosti chlazení.

Obrázek v článku U dvouvrtulových maket jsem před dvěma motory dal přednost jednomu s rozvodovkou, která zároveň plní funkci převodovky. Ale to je pouze můj názor, který nikomu nevnucuji. Převodovky jsou trochu hlučné, ale zase pokud jedu do doku, je dobré podle sluchu vědět, jestli se točí motor, anebo ne. Někteří kolegové používají převod s O-kroužky. Je tichý, ale občas méně spolehlivý než ozubená kola. Časem se kroužek vytáhne a pak má tendenci spadnout - a podle Murphyho zákona: „Co se může pokazit…“

Obrázek v článku Na převodovku navazuje kardan. Toto spojení se mi jeví výhodnější než příruba na motoru přímo spojená s pouzdrem hřídele. Kardan pro vyrovnání drobných nerovností mezi motorem a hřídelem stačí jednoduchý, bez vloženého mezikusu. Dovolí podstatně více laborovat s uložením motoru a dostat jej co nejníže kvůli těžišti modelu, jež by mělo být opravdu nízko. Není pěkný pohled na kývající se remorkér. (U vojenských lodí se to dá pochopit, ty mívají malý ponor.) Proto vše dávat nejraději na samé dno trupu.

Pokračuje hřídel uložený v pouzdru s bronzovými nebo mosaznými kluznými ložisky na obou koncích. Hřídele dělám ze svářecího drátu o průměru od 2 do 4 mm. Onehdy na jednom diskusním fóru probíhala diskuse o tom, z čeho dělat hřídele, pouzdra, jestli kuličková ložiska atp. Názory byly různé, hlavně na to, jestli dělat ložiska výměnná. Myslím si, že je to zbytečná práce - u makety. Těžko se najde modelář, který by šel vyjezdit zdroje častěji než jednou za týden. (A jestli ano, tak určitě jen do té doby, než se ožení.) Také se tam objevilo, že hrozí ukroucení hřídele, pokud je poddimenzovaný a šroub zablokuje nějaký žabinec. Ačkoliv výkony motorů stále rostou, ještě jsem to nikdy neviděl; vyhořelé motory, ulomené listy na lodních vrtulích ano, ale ukroucený 4mm hřídel?

Daleko větší nebezpečí je ve špatně pojištěných spojkách, kardanech a vrtulích. Na povrchu hřídele je potřeba udělat pořádnou plošku, kam dosedne zajišťovací červík, a pravidelně kontrolovat dotažení. (Na mistrovství Evropy 2006 na toto doplatil jeden z našich reprezentantů a objel dvakrát celou trať jen na jednu vrtuli. Sice skoro bez ťuknutí, ale jaksi se nevešel do limitu sedmi minut.)

Obrázek v článku A úplně na konci je lodní vrtule. Musí být maketová. Častou chybou začínajících maketářů je, že zajdou do obchodu a od prodávajícího odborníka - určitě na letadla, ale bohužel málokdy na lodě - koupí nějakého Graupnera. Pokud je to tří, čtyřlistá klasická vrtule, budiž, ale dost často na svůj první model dají dvoulistou vrtuli určenou rychlíkářům a pak řeší chlazení, slabé zdroje, kavitaci a kdoví co ještě. Přitom stačí udělat maketovou vrtuli a bude nám na rozdíl od toho Graupnera i couvat. Přiznám se, na SnowberrySt. Canute mi vrtule dělal mistr Šesták, ale na velké makety jsem ty čtyřlisté vrtule páchal sám z epoxidu a mosazi. Určitě to ještě popíšu. Teď ale jen stručně.

Abychom vrtuli neztratili při první jízdě, je dobré ji udělat tak, aby se při jízdě vpřed (minimálně 95 % odjetého času) sama utahovala na závitu hřídele. Nehledě na směr otáčení naznačený na plánu. Co ale při couvání? V každém případě kontramatici a třeba trochu laku na ten závit. Dobrý je i pojišťovací šroub. Rada pro ty, kdo stavějí remorkéry a podobné konstrukce. Pokud si nevěříme a plánujeme občas vytáhnout z nějakého důvodu hřídel, ale brání nám v tom peruť kormidla, můžeme to udělat jako na skutečné lodi. Při podrobném studiu plánu na peruti kormidla objevíme v ose hřídele naznačený otvor. Je to skutečně otvor skrz peruť zaslepený krytkou a slouží k tomu, abychom jím po sejmutí vrtule a natočení perutě do praporu mohli vytáhnout hřídel. Mazané, že? Ale chce to přesnost, raději to nedělám.

Protiprachová ochrana
Na konec této části našeho seriálu malá poznámka: Velkým nepřítelem je prach, proto od této fáze stavby již trup i nástavbu vždy po práci dávám na stojánku pod nějakou ochranu. Stačí silonový pytel odpovídající velikosti. Dál už nás čeká již jen pár drobností, ale bez nich by to nebyla maketa. Dobrá maketa musí být „chlupatá“ . Velké prázdné plochy nepůsobí právě moc pěkně.

Pokračování příště...

Předcházející díly
Stavíme lodní makety - 1. díl
Stavíme lodní makety - 2. díl
Stavíme lodní makety - 3. díl
Stavíme lodní makety - 4. díl

Obrázková galerie
Obrázková galerie

Foto: Ivan Grňa © 2013

Ivan Grňa Na začátek článku

Autor: Ivan Grňa (Ivankap) | Vydáno dne 25. 02. 2013 | 10163 přečtení
Počet komentářů: 1 | Přidat komentář
Informační e-mailVytisknout článek
Pridat.eu

Související články:
Hodnocení stavby lodních maket sekce NS (30.04.2015)
Výroba žaluzií ventilace trochu jinak (09.12.2013)
Modelářské doky pro soutěže maket NS (13.05.2013)
Stavíme lodní makety - 7. díl (27.03.2013)
Poslušná bójka - vylepšená verze (24.03.2013)
Stavíme lodní makety - 6. díl (12.03.2013)
Stavíme lodní makety - 4. díl (15.02.2013)
Letování natvrdo - 2. díl (31.01.2013)
Stavíme lodní makety - 3. díl (28.01.2013)
Letování natvrdo - 1. díl (22.01.2013)
Stavíme lodní makety - 2. díl (11.01.2013)
Stavíme lodní makety - 1. díl (03.01.2013)
Carley float - výroba záchranného plováku (10.12.2012)
Máte zájem o tisk vlajek? (03.08.2012)
Napínáky MP JET - zlepšovací návrh (28.07.2012)
Výroba záchranných kruhů (05.05.2012)
Propojení nabíječe Turnigy Accucell 6 s PC (23.03.2012)
Převodní tabulka měřítek plánů (29.02.2012)
Poslušná bójka snadno a rychle (02.01.2012)
Vysílač Turnigy 9X - mix pro vysouvání kabiny tlačného remorkéru (03.06.2011)
Výroba žaluzií ventilace (26.02.2011)
Výroba DPS (16.02.2011)
SketchUp - knihovna lodních doplňků (07.01.2011)
Rozkládací bedna na model (30.11.2010)
Kšandy pro Optic 6 (03.09.2010)
Minikamera pro lodní modely (20.02.2010)
Stavba modelu historické lodi - gratings (palubní rošty) (20.01.2010)
Pomocník SketchUp (11.12.2009)
Jak na e-nákupy (19.11.2009)
Chaparral - airbrush v praxi (23.07.2009)
Stavba modelu historické lodi - výroba děl a povrchová úprava kovových částí (26.03.2009)
Opět figurky námořníků (24.03.2009)
Postup výroby levné formy (17.03.2009)
Stavba modelu historické lodi - kolíkování plaňkové obšívky a paluby (13.03.2009)
Z dílny maketáře - záchranné kruhy (02.03.2009)
Stavba hydraulického jeřábu (16.02.2009)
Potpronová loď (05.01.2009)
Z dílny maketáře - kotevní naviják (05.12.2008)
Nýty ze špendlíkových hlaviček (27.11.2008)
Vakuové lisování podomácku (30.09.2008)
Výroba drátěných oček (01.08.2008)
Kortyho dýza (17.02.2008)
Výroba lodního šroubu (06.01.2008)
Parníček z Brněnské přehrady (12.02.2007)


Lodě -> Stavíme lodní makety - 5. díl
Old MoNaKo - články z roku 2006 a starší