Vyžlovka 2012 a největší námořní katastrofa od potopení Titanicu

Devátý ročník jarního srazu majitelů lodních modelů s parními stroji, který se konal v sobotu 21. dubna 2012 na hrázi Vyžlovského rybníku, je minulostí. A jaká byla Vyžlovka 2012 Přelomová. Vůbec poprvé byly vypsány a obsazeny tři soutěžní kategorie.

Most na hrázi, který hrozil spadnutím, prošel generální opravou. Škoda, že padlo za oběť boční schodiště, ze kterého dříve mohli diváci lépe fotografovat startující modely. Rybník byl po zimě dosti upuštěný, a tak jsme tu a tam drhli kýly o dno. Nejčastěji pramicí, neboť na konci čtyřmetrového mola bylo ubohých 15 cm vody.

Se svými parníky se Milan Jiroušek do soutěžního klání nezapojil.

Krátce před desátou bylo vše nachystané, a tak po nutných výzvědách kolem půl jedenácté vypukly soutěžní jízdy. Kdo měl zatopeno, šel na vodu, a tak byly k vidění tři parníky naráz. Nebo jen jeden. Časových prodlev bylo pomálu.

Jak bývá zvykem, přivezl Pepa Darvaš několik trupů k odprodeji a jeden nový parník Le Chalas.

Turbínové parníky na start
Někteří usoudili, že je na jejich model voda příliš rozbouřená, jiní se do toho statečně vrhli a další si zajezdili jen tak pro zábavu. Přesto se stalo něco, na co nejsme ze soutěží parních modelů zvyklí. V nově vypsané kategorii parníků s pohonem turbínou se sešli dva jmenovci. Domácí Petr Stejskal nasadil turbínový Black Bird, s jehož výrobou pomohl Jiří Voráček, s tím, že bude v kategorii zcela sám a vyhraje. To se však přepočítal, neb Petr Stejskal z Lipenců přijel zcela neohlášen a s rozestavěným parníkem na volné téma jménem Turbinia vyhrál. Hukot jeho turbíny je něčím, co jen tak nevidí. Však také na její výrobu padly součásti turbíny pro letecké modely.

Petr Stejskal s pomocí Jiřího Voráčka opatřil turbínou Black Bird.

Nicméně ani turbína není samospasitelná, což dokládají celkové výsledky Steam Speed Race Vyžlovka 2012 bez ohledu na kategorii. Tady nám začíná jakýsi stereotyp, kdy po několik let vyhrává Mirek Šrámek. Letos do boje nasadil Renown a sám sobě tak předával putovní pohár. Kuriozitou je, že jej zapomněl doma a musel se pro něj od Kolína vracet. Druhé a třetí místo sklidily sesterské modely parních člunů Radotín a Braník Ivana Hořejšího a Karla Čejky.

Mirek Šrámek kromě rychlé jízdy Renownu doháněl novou vodní pumpou k úžasu nejen Jiřího Voráčka.

Smolný den pro kolesové parníky
Jako nejzajímavější kategorie se letos ukázaly kolesové parníky. Ne snad proto, že by jich bylo mnoho, nýbrž kvůli tomu, že při ní došlo k největší námořní katastrofě od potopení Titanicu - a to doslova. Admiral Lee Zdeňka Kolaríka z Tábora po celou dobu své soutěžní plavby zápolil s bočním větrem, jež ho neúprosně snášel. Po šesti minutách neúnavného boje došlo k tomu nejhoršímu, když se pár vlnek přelilo přes palubu a model ukázkově zaplul ke dnu.

Ivan Kräuter sice s kolesovým parníkem Glasgow zvítězil, leč bez šrámu se to neobešlo. Zato Admiral Lee Zdeňka Kolaríka zaplatil daň nejvyšší - stal se potopeným vrakem.

Samý fotograf, ale fotka žádná
Osudný okamžik nikdo nezachytil, jak to bylo rychlé. Počáteční euforii z vyplavané části, která by mohla být spojena s modelem provázkem (ale nebyla), vystřídalo marné pátrání po modelu v místech, kde je přes dva metry vody a bůhvíjaký nános bahna. Co čert nechtěl, Tomáš Kočí přišel o spojení se svou K147, a tak záchrana do dáli plujícího modelu byla přednější.

Parníky Radotín a Braník se svými majiteli - stejná loděnice se nezapře.


Kolem modelů na páru je třeba dbát na bezpečnost - malý požár zachvátil okolí strojovny Petra Stejskala poté, co vytekl líh. Petr Stejskal z Lipenců u své Turbinie předem počítal s případným potopením - záchranný kruh vybavil kouskem stočeného provázku, aby byl model snáze k nalezení.

Zatímco probíhaly pokusy o záchranu, soutěž pokračovala dál, aby diváci nepřišli zkrátka. Že je kategorie kolesových parníků v tento den prokletá, se ukázalo při vyzvedávání vítězného modelu Glasgow z vody. Proč Protože vyklouzl z popruhů a pádem se poškodil o konstrukci mola. Ivan Kräuter si příště jistě rozmyslí, zda pověří stejného pomocníka.

Tomáš Kočí nasadil do boje dva modely - Renown a K147. Prvně jmenovaný i díky své posádce vyhrál ocenění pro nejkrásnější model.

Závěr
Tomáš Kočí, na kterého se vloni i letos lepila v průběhu Vyžlovky smůla, si tentokráte odnesl diplom pro vítěze divácké ankety. A co nestor českých parníkářů Jiří Voráček Přestože sám přivezl tři modely, na vítězství v žádné z kategorií to nestačilo. Nezbude než to zkusit při jubilejním, desátém ročníku, který proběhne v dubnových dnech roku 2013. Nastolený trend je jasný - od akce pro pár kamarádů Vyžlovka spěje k celonárodnímu srazu lodních modelů na páru. Snad příští rok dorazí i ti, kteří to mají daleko. O případný nocleh se snadno postaráme.

Jiří Vacek svou parní prvotinu pojmenoval Vacpara. Parník nezvyklých tvarů nakonec do soutěžního klání kvůli vlnobití nenastoupil. Škoda. Na klidnější hladině mohl zamíchat s pořadím.

Poděkování
Petr Stejskal zaslouží poděkování za zajištění cateringu a KLoM Písek za zapůjčení mola a pramice (to je taková moje malá domů).

Kriminálka pátrá... Ba ne, to jen probíhají marné pokusy o záchranu utopeného parníku. Podle výrazu Jiřího Voráčka nechybělo moc, aby po třetím snímku následoval další s vykoupanou posádkou.

P.S.:
Admiral Lee byl v úterý 24. dubna 2012 z temných hlubin, kde ležel dnem vzhůru, vyloven. Až na nějaké krycí plechy kotle se zdá být kompletní.

Oceněný Tomáš Kočí fotografům ochotně zapózoval a pohled na parní nadšence, kteří setrvali až do konce: Ivan Kräuter, Petr Stejskal, Ivan Hořejší s Ivánkem, Petr Stejskal z Lipenců, Mirek Šrámek, Jiří Voráček, Tomáš Kočí a Karel Čejka. Nakonec jedna ukázka parníku bez páry za všechny ostatní přítomné modely...

Další fotogalerie
Dada
Jan Malínek (ares)
ladous
Petr Stejskal
Tomáš Blahůtka

Obrázková galerie Foto: Výše uvedení autoři © 2012

Pro MoNaKo ladous