NOUX - stavba plachetnice třídy IOM (4. díl)

Autor: Milan Sedláček <msedlacek@nbox.cz>
Téma: Lodě, Vydáno dne: 28. 12. 2012 na www.mo-na-ko.net


Úvodní obrázek článku Každá plachetnice se stává plachetnicí teprve ve chvíli, kdy dostane plachty. Jelikož předcházející 3 díly článku Milan Sedláček víceméně věnoval stavbě trupu a přípravě podpalubí, 4. díl článku, který je závoveň posledním, bude věnován výrobě stěžně a plachet:


Výroba stěžně
Obrázek v článku Stěžeň musí být podle předpisů pro IOM hliníkový, tedy přesněji z hliníkové slitiny, obecně zvané dural. Když se člověk koukne na web (převážně Sailsetc), tak zjistí, že se na stěžně používá jeden z nejkvalitnějích duralů (EN AW-7075), často s průměrem (11,1 mm při kruhovém průřezu). Kdo zkusil u nás sehnat 6m trubku duralu (EN AW-7075, nebo EN AW-2024) o průměru 12 mm, síle stěny do max. 1 mm, tak zajisté ví, že je téměř bez šance. Mně se nakonec podařilo dostat na zkoušku 2 m trubky o průměru 12 mm a síle stěny 0,9 mm (údajně EN AW 2024 i sám prodejce říkal, že si tím není zcela jistý), ale po zkouškách na průhyb a tuhost, se mně stěžeň jeví jako dostačující. I při větru 12 m/s, kdy jsem ještě ponechal A oplachtění, nenastaly na stěžni žádné deformace.

Co se týká tzv. předpětí stěžně (průhybu horní části stěně směrem k přídi) a tím následně jeho dorovnání zadním stěhem, případně bočními stěhy spolu se sálingy pro vytvoření dostatečného tahu v předním stěhu kosatky, lze najít např. na www.onemetre.net. Stejně tak články o pozici a délce sálingů, ukotvení (vzdálenosti od stěžně) vantů apod.

Obrázek v článku Stěžeň s předpětím by tedy byl a bylo třeba udělat otočný čep ráhna hlavní plachty spolu s kikingem. Jeho konstrukci jsem částečně natrénoval na RG 65 a, i když v něm nejsou nerezová kuličková ložiska, ale jen radiální mosazná a axiální teflonová, tak s ním zatím nebyly problémy.

Zbylé kování stěžně (crane), jsem prostě okoukal a vyrobil podle svého.

Obrázek v článku Ráhna jsou v mém případě vyrobená z Al trubky o průměru 10 mm a síle stěny 1 mm. Jejich kování jsou soustružená a frézovaná z duralu, očka převážně z nerezi a část je vyrobená z 1mm nerezi na laseru.

Obrázek v článku Málem bych zapomněl na jednu část, kterou můžeme nastavit jak polohu stěžně, tak i částečně průhyb v jeho spodní části. Anglicky mast ram, z čeho jsem si z nedostatku, či neznalosti českého ekvivalentu, udělal stavítko stěžně. Je to vlastně svorník (M4) v zadní, svislé části přídě, ukončený nalepenou kruhovou maticí s rýhovaným povrchem.

Výroba plachet
Zbývalo vlastně vyrobit oplachtění, troufám si tvrdit jediný a tím pádem dost důležitý motor plachetnice. Původně jsem si pohrával s myšlenkou oplachtění zakoupit, protože sehnat u nás v malém množství materiál na plachty (bílý Mylar o síle 36, 50 a 75 mikronů), je snad nemožné. Ale nakonec se mně podařilo sehnat Mylar (obchodní značka firmy Du Pont) - Melinex 401 aspoň v čiré formě, o síle 50 mikronů a z plachetnic třídy RG 65 jsem měl odzkoušenou polyesterovou fólii o síle 36 mikronů.

Materiál by tedy byl. Jen už zbývalo vyrobit plachty. O výrobě plachet se nechci nějak sáhodlouze rozepisovat. Jednak se necítím být povolán udílet rady, sám jsem v této oblasti začátečník. Druhak by to asi muselo být značně obsáhlé. Domnívám se, že jedny z nejlepších stránek, které mohou člověku říct něco o výrobě plachet, jsou tyto:
http://www.stirling.saradioyachting.org.au/saildesign/sailshape.htm

V odkazech jednotlivých částí je hejno .xls tabulek, které jsou velmi podnětné.

Jako další pomůcku jsem zvolil program:
http://www.sailcut.com

Musím říct, že prokousat se výrobou plachet je o něco složitější, než se na první pohled zdá.

Na RG 65 jsem vyrobil snad 7 - 8 kousků, než se mně pozdávaly a stále bylo co zlepšovat.

Pojmům jako hloubka profilu a jeho poloha, twist, úhel náběhu a jiným sprostým výrazům se člověk asi nevyhne. Hodně o teorii v češtině, je zde:
http://www.sailing.cz/dokumenty.php?detail=231

Co se týká střihu plachet a základních parametrů, jsou výrobci dost skoupí na informace. No nedivím se jim, jsou to jejich znalosti a zkušenosti.

Já nějak vyrobil plachty pro IOM, o kterých si myslím, že nejsou nejhorší.

Obrázek v článku Šablony pro lepení švů nejspíš budou nezbytností.





Obrázek v článku Na desce leží kosatka těsně před přilepením kapsy pro přední stěh.

Pokud člověk osadí plachty na plachetnici, pak narazí na další oblast, kterou je nutné se prokousat, a to na nastavení plachet pro dané větrné podmínky, případně stav hladiny (vlny x klidná hladina). Ve výše jmenovaných odkazech je o této problematice také dost informací.

Pokud se budete chtít zúčastnit soutěží, pak asi bude třeba znát pravidla jachtingu; pěkné testy jsou např. zde:
http://game.finckh.net/indexe.htm

Obrázek v článku A také se něco dozvědět o taktice jízdy a plachtit a plachtit. Jednou jsem už vlastně napsal: Vlastní zkušenosti jsou k nezaplacení.



Závěr
Obrázek v článku Závěrem se dá říci, že to celé povídání mělo hlavně informativní charakter (pro ty, co si rádi hrají) o tom, že lze i v domácích podmínkách postavit slušnou plachetnici dané třídy. Určitě se s NOUX nedá konkurovat lodím světových výrobců, ale tam moje ambice zdaleka nesahají - končí převážně u rybníka v Blučině.


Minulé díly
NOUX - stavba plachetnice třídy IOM (1. díl)
NOUX - stavba plachetnice třídy IOM (2. díl)
NOUX - stavba plachetnice třídy IOM (3. díl)

Obrázková galerie
Obrázková galerie - výběr k článku

Foto: Milan Sedláček © 2012

Obrázková galerie
Obrázková galerie - celá

Foto: Milan Sedláček © 2012

Milan Sedláček
Převzato z webu MK RC Fógli Brno Na začátek článku