MoNaKo - MOdelařina NA KOleně

Úvodní obrázek článku V sobotu 5. května 2012 jsem vstával časně ráno, abych co nejdříve vyrazil směr Au an der Donau, kde se po celý víkend konala mezinárodní soutěž lodních modelářů v rámci Austria Cupu 2012. Nebýt Jiřího Voráčka, asi bych si nechal akci ujít, ale takto jsem 150km cesty do Rakouska nelitoval.

Jelikož můj parní Springer není doposud pojízdný, do vlastní soutěže jsem se nepřihlásil. Ranní vstávání tak nemuselo být tak časné, připravil jsem se však o první kolo soutěžních jízd parníků. Zlatý hřeb večera - pardon dne - měl teprve přijít, a to v podobě půlhodinového závodu modelů parníků. Alespoň tak se hovoří v propozicích.

Bombastické zázemí
Kromě parníků byly k vidění makety nejrůznějšího druhu, přičemž se jezdil rakouský trojúhelník, který je tomu českému velmi podobný - jen obsahuje více branek a jinak se projíždí. Pořádající SMBK Titanic Linz připravil hned tři mola, kdy jedno sloužilo k pokládání a vyzdvihávání modelů třeba pomocí lodního výtahu, na druhém, opatřeným zábradlím, stáli soutěžící, přičemž měli přímo před sebou mapku trati, a u třetího byl přistávací dok. Zapomeňte na točení kličkou, když je po ruce elektromotor. Stany, lavice a stoly pro odkládání modelů vedle toho všeho působí jako samozřejmost, přesto na našich akcích často není. Kontrastem k těmto výdobytkům byla na první pohled všední maringotka klubu, která by v našich končinách nepřečkala díky svému vnitřnímu vybavení jednu zimu.

Už jste někde u nás potkali molo se zábradlím či lodní výtah

Počet fotek detailů

Než začal půlhodinový závod, nafotil jsem pod stany přítomné modely ze všech možných stran. Při vědomí jejich počtu jsem detailní snímky pořídil jen u těch, které mě něčím zaujaly. Na vodě jsem toho mnoho nenafotil, nepočítám-li parníky, které jsem fotil a filmoval jako zběsilý.

Naděje českých parníkářů
Půlhodinový závod je něčím, co se u nás nevidí. Na Vyžlovce máme problém dostat na vodu tři parníky naráz alespoň na několikaminutový okruh. Díky přepočtům délky trupu v Rakousku nemusí zvítězit nejrychlejší model, a tak měla naše zem mnoho želízek v ohni: Tomáš Kočí (K147), Mirek Šrámek (Renown) a Jiří Voráček (Petropavlovsk). To by v tom byl čert, aby zbylým čtyřem modelům neuzmuli nějakou medaili. První minuty se vyvíjely slibně, avšak na vodě to vypadalo jako na autodromu, jak o sebe modely ťukaly.

Vražedná kolize
Netrvalo dlouho a stalo se, co se muselo stát - model maďarského modeláře Janose Pintéra šel ke dnu. Příčinou zkázy parníčku Arcoiris byl sice Petropavlovsk Jiřího Voráčka, z dostupných fotek je však zřejmé, že do něj vráželi i jiní. Osobně jsem samotné potopení pro focení jiného modelu neviděl, takže jsem dlouho netušil, co se vlastně děje. Když mi Jiří Voráček dával do ruky vysílač, ještě jsem si myslel, že jen potřebuje něco poupravit v lodi. Za chvíli však odhodil svršky a skočil do průzračně čisté, leč studené a hluboké vody odčinit, co způsobil. Naštěstí model vyzvedl na první ponor, protože po tom druhém by možná pořadatelé museli lovit i jeho.

Petropavlovsk Jiřího Voráčka nechtěně taranoval Arcoiris Janose Pintéra.

Opakování půlhodinového závodu parníků
Půlhodinový závod byl po této nepříjemnosti odložen na později jako poslední bod sobotního programu u vody. Pak se na nebi začala objevovat temná mračna, až to vypadalo, že repete bude v dešti. To se naštěstí nepotvrdilo, a tak mohlo dojít k druhému pokusu, tentokráte s menším počtem startujících, neboť majitel krátce potopeného modelu do stejné vřavy podruhé vyplout nechtěl.

Odvážný zachránce Jiří Voráček se záhy stal místní hvězdou.

Půlhodina je časovým úsekem, který čeští parníkáři natrénovaný nemají, a tak se to neobešlo bez častějších preventivních kontrol dostatku vody v kotli, čímž samozřejmě vůči soupeřům ztrácí. Tomáš Kočí u K147 celý den zápasil se strojovnou jako takovou. Je to škoda, neboť na podzim mu to v Jinolicích jelo jako z praku a určitě by i zde zamíchal s pořadím.

Tomáš Kočí chtěl své K147 spustit výtahem, leč vystupující noha mola tomu zabránila. Vpravo je pohled na Stettin Karla Kastnera.

Co s načatým večerem
Po půlhodinovce nastal čas se rozhodnout, zda setrvám až do neděle. I přejel jsem s autem z parkoviště do přilehlého kempu a zaplatil si jeden nocleh. Na večer pořadatelé zamluvili stoly v jedné z místních restaurací, a tak jsem se s deštníkem v ruce připojil k přítomným Jihočechům, kteří z minulých ročníků cestu k hospodě znali. Uvnitř sálu se uskutečnilo slavnostní vyhlášení Austria Cupu 2011, proběhla tombola a nějaké společenské hry. K večeři bylo na výběr ze čtyř jídel, obsluha byla na sto modelářů připravená, a to v dalším sále probíhala nějaká jiná soukromá akce.

Renown a TB 12 byly hlavními favority na nejrychlejší parník.

Cestou zpátky do kempu už nepršelo, avšak citelně se ochladilo. Nocleh v kempu uprostřed vodních ploch byl spíše pro otužilce, ale co naplat - v teple penzionu by stál asi tolik, co celý víkendový výlet se započítáním všech nákladů.

Tolik parníků naráz na vodě u nás příliš často neuvidíte.

Nedělní půlhodinový závod
Nedělní ráno se sice vyznačovalo pomalu se zvedající mlhou, bylo však zřejmé, že za pár hodin bude k nevydržení. A tak se také stalo. Za nádherného počasí pak došlo k druhému půlhodinovému závodu parníků, ve kterém startovalo sedm strojů. Michael Fraumbaum se svým TB 12 tentokráte neuháněl tak zběsile, a tak mu český Renown chvílemi ujížděl. Budete-li sledovat připojené video, sami uvidíte propastný rozdíl mezi sobotou a nedělí, jako mezi začátkem, kdy jedou modely svižně, a koncem, kdy některé melou z posledního.

Parníky Stettin, Remény a Anna

Kolik rozhodčích má o zábavu postaráno
Bylo zajímavé sledovat, jak se pořadatelé poperou s tolika parníky na vodě. Prvním krokem bylo modely očíslovat, druhým přiřadit každému samostatného zapisovatele okruhů. (A nejlépe ještě ke každému kontrolora, abychom se dostali k Horníčkovo známému výroku: „Má-li každý člověk dvě babičky, je na světě dvakrát více babiček než lidí.“ Alespoň tak mi to při pohledu na personální zajištění připadalo.)

Franz Schröder úspěšně soutěžil s parníkem Resolve.

Ohlédnu-li se za samotným průběhem půlhodinových závodů, musím říct, že čtvrthodina by bohatě stačila, neboť se v té druhé čtvrthodině stejně nic převratného nestalo - žádný výbuch kotle nebo jiná divácky vděčná katastrofa.

Parník Arcoiris sice ztratil nástavbu, přesto zůstal plavbyschopný. Michael Fraumbaum během údržby TB 12 používá místo židle plynovou bombu.

Čekání na výsledky
Jelikož vše nasvědčovalo tomu, že se soutěžní jízdy ostatních kategorií protáhnou do pozdního odpoledne, svolil jsem jako nejblíže bydlící parníkářský tvor, že v případě nějakých cen vezmu tyto do úschovy. Nakonec k vyhlášení došlo již kolem třetí odpoledne, a proto jsem si cestou domů v autě užil ještě dostatečného vedra. Nakonec v půlhodinovkách bronzovou medaili vybojoval Mirek Šrámek, takže tímto gratuluji jemu i dalším českým lodním modelářům, kteří stanuli na bedně v jiných maketářských kategoriích.

Nejen parník bylo nutné lovit ze dna, pohled na vodní plochu a připravené ceny.

Závěr
SMBK Titanic Linz je nutné poděkovat za dokonale zajištěnou akci a popřát mnoho sil do dalších ročníků. Bude-li to jen trochu možné, rád přijedu.

P.S.:
Nezapomeňte, že další soutěž Austria Cupu 2012, kde můžete spatřit řadu modelů na vlastní oči, proběhne v ATC Podroužek u jihočeských Netolic již o tomto víkendu. Jiří Voráček tam zajisté bude. Já tentokrát nemohu, ač to mám za humny.

Další fotogalerie a výsledky
Rajče.net - fotogalerie
SMBK Titanic Linz - fotogalerie
Výsledky

Pro MoNaKo ladous

Austria Cup 2012 v Au an der Donau