Jak naučit Paradise jezdit aneb kde udělali soudruzi z USA chybu?

Autor: Ondřej Franěk <ondrej.franek@zzshmp.cz>
Téma: Lodě, Vydáno dne: 22. 01. 2009 na www.mo-na-ko.net


Ježdění s RC plachetnicemi jsem se naposledy věnoval asi tak před pětadvaceti lety a mojí oblíbenou lodí byla ALKA, postavená podle plánku Modelář a řízená Marsem s pověstným „špagomatikem“. Jezdilo se s ní naprosto skvěle až do té doby, než mi ji brácha při blbnutí v silném bětru utopil ve Vltavě pod Bohnickou skálou. Čas oponou trh a jak už to tak chodí, na lodičky „nějak nezbyl čas“, přesněji řečeno, v potu tváře se dařilo udržet v občasném provozu stařičkého, lehce přestavěného Artura. Nicméně když loni jeden ze synků zatoužil ochutnat kouzlo plachetnic, nějak se stalo, že pod stromečkem přistála krabice s plachetnicí Paradise od firmy AquaCraft.


Ze začátku jsem to bral trochu jako osobní prohru, místo abychom si loď postavili, koupíme hotovou, ale znáte to, času málo, v bytě není k hnutí atd. atd., tak to prostě dopadlo takhle. Hned po štědrém dni jsme tedy plni nadšení loď sestavili, navíc proti originálu jsme pouze do otvorů v trupu doplnili samolepicí těsnění (bez něj oba kryty plandaly až běda) v trupu a vyrazili v vodě.

Jenže přestože moc nefoukalo, rychle se ukázalo, že je něco špatně - milá Paradise byla v čemkoliv silnějším než lehký vánek prakticky neřiditelá, kormidlo-nekormidlo se stáčela proti větru, lehala si na bok a nakonec jsme byli rádi, že jsme pro ni nemuseli plavat.

Trochu jsme prolustroval internet a ukázalo se, že to „prostě tak je“ a na tohle chování si stěžuje víc majitelů, ale co s tím nikdo nepsal. Takže jsme to začali řešit a konečně se ke slovu dostala ta správná „modelařina na koleně“.

Výsledkem krátkého pokusničení jsou následující dvě úpravy:

1. Kormidlo
Původní je hodně malé, takže jsme je vyrobili kompletně znova, klasickým způsobem z překližky. Plocha původního kormidla je cca 38 cm čtverečních, nové kormidlo má nějakých osmdesát a je to tak akorát.

2. Zátěž
Zátěž je bohužel zcela nedostatečná a ještě k tomu naprosto nesmyslně vyrobená z ocelové kulatiny obalené a dotvarované plastem. Hmotnost závaží je 350 gramů, což je samo o sobě málo, a ještě navíc má díky plastovému obalu objem 100 cm krychlových, takže po odečtení vlastního vztlaku je efektivní hmotnost jen nějakých 250 gramů - prostě zátěž, co skoro sama plave.

Po několika pokusech s přídavným závažím zavěšeným na původní kýl nám jako rozumný kompromis vyšla hmotnost něco pod 800 gramů, takže po odečtení výtlaku (nové závaží je o něco kratší, než původní) je to nějakých 720 gramů efektivně, skoro 3x víc, než původně. Původní závaží jsme poté uřízli a využili jako model pro sádrovou formu, do které jsme (po důkladném proschnutí - týden na ústředním topení!) odlili nový, olověný balast. Do horní části nové zátěže jsem vrtačkou poněkud humpolácky „vyfrézoval“ zářez pro ploutev kýlu a celé to slepil a zalil epoxidem. Drží to perfektně.



Po těchto úpravách se z Paradise stala úplně jiná, naprosto pohodová loď. Určitě to nebude na nějaké bouřkové ježdění, ale při slabém a středním větru nemá chybu, poslouchá na slovo, nemá tendenci nikam utíkat. Prostě pohodička, jak se sluší a patří…


Obrázková galerie
Obrázková galerie

Ondřej Franěk Na začátek článku